|
|
Adaptive immune system in patients with primary immunodeficiencies
Klocperk, Adam ; Šedivá, Anna (vedoucí práce) ; Filipp, Dominik (oponent) ; Litzman, Jiří (oponent)
(CZ) Tato dizertační práce shrnuje výsledky studií věnujících se adaptivnímu imunitnímu systému pacientů se syndromem DiGeorge způsobeným delecí 22q11.2. V úvodu je syndrom DiGeorge zasazen do kontextu mezinárodní patofyziologicko-klinické klasifikace primárních imunodeficiencí, a ve větším detailu je rozebrána jeho historie, příčiny vzniku, klinický fenotyp, terapeutické možnosti a podrobně též změny v imunitním systému pacientů. Přiložené studie dokazují předčasné stárnutí T lymfocytární populace, ale též nedokonalé vyzrávání B lymfocytů se sníženým počtem přesmyklých paměťových a naopak zvýšením naivních subpopulací a sérové hladiny jejich podpůrného B lymfocytárního cytokinu BAFF. Překvapivé snížení T independentních MZ-like B lymfocytů u pacientů dokládáme též signifikantním snížením přirozených anti-α-Gal protilátek. Porucha maturace B lymfocytů a nedokonalá reakce zárodečného centra není způsobena deficitem folikulárních pomocných T lymfocytů (Tfh), které jsou u pacientů proti kontrolám naopak zvýšeny, a ve většině případů nevede ke snížení sérových hladin IgG. Přes zvýšenou incidenci autoimunitních onemocnění a sklon k hypergamaglobulinemii mají však pacienti se syndromem DiGeorge normální zastoupení regulačních T lymfocyů (Tregů), jakož i expresi transkripčního faktor Helios, který je...
|
|
|
Buněčná imunita, její složky, význam pro funkci organismu. Metody k posouzení stavu buněčné imunity. Použití průtokové cytometrie při diagnostice hyper IgM syndromu
Potměšilová, Alena ; Janda, Aleš (vedoucí práce) ; Průcha, Miroslav (oponent)
Buněčná imunita je důležitou součástí imunitního systému. V případě jejího těžkého postižení vedoucí ke zvýšené náchylnosti pacienta k infekcím, mluvíme o imunodeficitním stavu. Existuje řada imunodeficitů. Jakým způsobem se imunodeficit projeví, záleží na tom, jaká složka imunitního systému je postižena. K vyšetření buněčné imunity je dostupná řada metod, které posuzují počet, zastoupení a funkci buněk imunitního systému. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Adaptive immune system in patients with primary immunodeficiencies
Klocperk, Adam ; Šedivá, Anna (vedoucí práce) ; Filipp, Dominik (oponent) ; Litzman, Jiří (oponent)
(CZ) Tato dizertační práce shrnuje výsledky studií věnujících se adaptivnímu imunitnímu systému pacientů se syndromem DiGeorge způsobeným delecí 22q11.2. V úvodu je syndrom DiGeorge zasazen do kontextu mezinárodní patofyziologicko-klinické klasifikace primárních imunodeficiencí, a ve větším detailu je rozebrána jeho historie, příčiny vzniku, klinický fenotyp, terapeutické možnosti a podrobně též změny v imunitním systému pacientů. Přiložené studie dokazují předčasné stárnutí T lymfocytární populace, ale též nedokonalé vyzrávání B lymfocytů se sníženým počtem přesmyklých paměťových a naopak zvýšením naivních subpopulací a sérové hladiny jejich podpůrného B lymfocytárního cytokinu BAFF. Překvapivé snížení T independentních MZ-like B lymfocytů u pacientů dokládáme též signifikantním snížením přirozených anti-α-Gal protilátek. Porucha maturace B lymfocytů a nedokonalá reakce zárodečného centra není způsobena deficitem folikulárních pomocných T lymfocytů (Tfh), které jsou u pacientů proti kontrolám naopak zvýšeny, a ve většině případů nevede ke snížení sérových hladin IgG. Přes zvýšenou incidenci autoimunitních onemocnění a sklon k hypergamaglobulinemii mají však pacienti se syndromem DiGeorge normální zastoupení regulačních T lymfocyů (Tregů), jakož i expresi transkripčního faktor Helios, který je...
|
|
|
Buněčná imunita, její složky, význam pro funkci organismu. Metody k posouzení stavu buněčné imunity. Použití průtokové cytometrie při diagnostice hyper IgM syndromu
Potměšilová, Alena ; Janda, Aleš (vedoucí práce) ; Průcha, Miroslav (oponent)
Buněčná imunita je důležitou součástí imunitního systému. V případě jejího těžkého postižení vedoucí ke zvýšené náchylnosti pacienta k infekcím, mluvíme o imunodeficitním stavu. Existuje řada imunodeficitů. Jakým způsobem se imunodeficit projeví, záleží na tom, jaká složka imunitního systému je postižena. K vyšetření buněčné imunity je dostupná řada metod, které posuzují počet, zastoupení a funkci buněk imunitního systému. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Laboratorní diagnostika poruch fagocytózy
POLÍVKOVÁ, Ivona
Fagocytóza je jeden z nejstarších dějů, podobný pohlcování částic amébami, a patří mezi základní obranné mechanismy imunitního systému při postižení oraganismu infekcí. Porucha fagocytózy se klinicky manifestuje pod obrazem imunitní nedostatečnosti a může být příčinou velmi závažných onemocnění, jejichž neléčení ústí ve smrt postiženého člověka. Je to proces, při kterém jsou specializované buňky (makrofágy, dendritické buňky, neutrofilní granulocyty a ostatní fagocytární myeloidní buňky) schopné pohltit cílové částice, především mikroorganismy, odumřelé buňky a cizí tělesa. Tento proces je klíčový pro udržení homeostázy, kdy dochází po pohlcení mikroorganismů k aktivaci adaptivní imunitní odpovědi, odstranění apoptotických a jinak změněných buněk a nastartování opravných mechanismů u poškozené tkáně. Jedná se o složitý proces, který můžeme rozdělit na několik fází: aktivní pohyb fagocytů do místa zánětu, adherenci, ingesci a intracelulární degradaci, která vede k zabíjení patogenů pomocí mnoha mechanismů. Ty mohou být jednak na kyslíku nezávislé, kde jsou antimikrobiální látky uložené v azurofilních granulích uvolňovány do fagolysozomu, anebo na kyslíku závislé, tzv. oxidační (respirační) vzplanutí, vedoucí k tvorbě biologicky aktivních kyslíkových mediátorů a molekul se značným oxidačním potenciálem. Defekty postihující fagocytární systém jsou převážně v poruchách počtu či ve funkci neutrofilních granulocytů. Poruchy fagocytózy se projevují infekcemi, způsobenými zejména stafylokoky, enterobakteriemi či plísněmi. K funkčním poruchám fagocytózy patří např. LAD I a LAD II syndrom. Dalšími poruchami funkce fagocytózy je defekt v enzymatickém systému NADPH oxidázy, která je stěžejnějším enzymem baktericidního mechanismu fagocytů. Tento defekt je příčinou vzácného závažného vrozeného onemocnění, chronické granulomatózní choroby. Autosomálně recesivní porucha enzymu myeloperoxidáza, který částečně nebo úplně chybí v azurofilních granulích neutrofilů a monocytů, je další a častější poruchou fagocytózy. K odhalení těchto vzácných a závažných poruch obrany organismu máme celou řadu laboratorních metod, od hodnocení počtu neutrofilů v krevním obraze, po stanovení jejich respirační aktivity pomocí průtokové cytometrie, které jsem v této práci použila. Jedná se o tzv. Burst test, kde se kvantitativně hodnotí respirační vzplanutí granulocytů v heparinizované krvi měřením na průtokovém cytometru. Princip testu spočívá ve využití oxidační redukce dihydrorhodaminu 123 na zeleně fluoreskující rhodamin 123 pomocí peroxidu, hydroxylových radikálů a superoxidových aniontů, vznikajících při aktivaci respiračního vzplanutí Respirační vzplanutí je jednou z vlastností fagocytárních buněk a je charakterizováno vícestupňovou aktivací NADPH oxidázy, která katalyzuje elektronové snížení molekulárního kyslíku na superoxid. Hraje velmi důležitou roli imunitního systému v obraně organismu, umožňuje usmrtit a degradovat fagocytárním buňkám pohlcené částice a bakterie. V období let 2009 ? 2012 jsem vyhodnotila výsledky 611 pacientů, u kterých byl proveden test respiračního vzplanutí na základě požadavku ošetřujícího lékaře. Z celkového počtu vyšetřených pacientů byl jen u 2 pacientů zaznamenán snížený SI za současného výrazného snížení procenta aktivovaných granulocytů. Oba tyto parametry snížené procento aktivovaných granulocytů stimulovaných PMA a E. coli a nízký SI ukazoval na možnou závažnou poruchu fagocytózy. V následných testech byl zjištěn defekt enzymu, jenž v rámci imunodeficiencí fagocytózy bývá častější, a který se v Burst testu projeví právě výrazným snížením SI i procenta aktivovaných granulocytů. Z výsledků je patrné, že závažné primární defekty v mechanizmu fagocytózy jsou velmi vzácné a jejich zachycení dochází většinou již v dětském věku, jelikož se jedná o primární imunodeficienci. Proto má toto vyšetření stěžejní význam u dětí s podezřením na imunodeficienci.
|
host ::
RSS.